MENU •CZEN
Jan Amos KOMENSKÝ - život, dílo, odkaz

Consultatio

De rerum humanarum emendatione consultatio catholica ad genus humanum, ante alios vero ad eruditos, religiosos, potentes Europae

 

Obecná porada o nápravě věcí lidských. Lidskému pokolení, předně však evropským vzdělancům, duchovním a mocným v Evropě


Vznik díla:
1645 – 1670


Vydání:
1662 – 1664 Amsterdam, Panegersia a Panaugia

1702 Halle, Panegersia

1966 Praha, úplné dílo

1888 Přerov, Panegersia a Panaugia. In: Jana Amosa

Komenského Sebrané spisy vychovatelské III,

čes. překlad J. Šmaha

1948 Praha, Vševýchova, čes. překlad J. Hendrich

1950 Praha, Všenáprava, čes. překlad J. Hendrich

1966 Praha, Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. IV, výbor,

čes. překlad J. Červenka, J. Moravec, J. Hendrich

1992 Praha, Obecná porada o nápravě věcí lidských I, II, III,

čes. překlad kolektiv


Obsah:

Komenského vážně znepokojovaly nesváry a války mezi národy a náboženskými organizacemi, jakož i úpadek mravů v tehdejší společnosti. Proto začal psát r. 1645 za pobytu v Elblągu nápravné dílo Obecnou poradu, ve kterém vyzýval vládce, představitele církví, vzdělance a lidi vůbec k dobré vůli, aby se sjednotili ve snahách o zlepšení pokleslého života, o odstranění válek a o zavedení mírového soužití. Ze zamýšleného díla o sedmi knihách byla až do roku 1935 známa Panegersia s předmluvou a Panaugia, které vyšly ještě za života Komenského anonymně bez uvedení jména autora, tiskaře, roku a místa vydání.

 

 

V práci na díle pokračoval, avšak s přestávkami způsobenými účastí na politickém a náboženském dění a na tvorbě jiných spisů pedagogických, pansofických a irénických. Za třetího pobytu v Polsku se již rýsovala konečná podoba Konzultace, když tu požárem r. 1656 stihla Komenského pohroma zničením nejen velkého slovníku češtiny (Thesaurus), ale i ztrátou čistopisu připravované Obecné porady, jíž podle vlastních slov věnoval posledních pětadvacet let života. Učiteli národů se podařilo zachránit pouze část náčrtků a makulářů. Avšak nezlomný Komenský se v nizozemském exilu odhodlal plánované dílo obnovit a dokončit v plném rozsahu, i když byl zdržován vydáním Veškerých spisů didaktických (ODO) i jinak. Po příchodu do Amsterdamu vydal Panegersii a Panaugii a na ostatních částech pracoval zejména začátkem let šedesátých. Krátce před smrtí bylo dílo zhruba hotovo, ale konečné znění některých částí nebylo ještě propracováno. Že mu Komenský přikládal mimořádnou důležitost, svědčí okolnost, že pod hrozbou Božího soudu zavázal syna Daniela a Kristiána Vladislava Nigrina ke zpracování díla k tisku. To však uvázlo, protože nebyly po ruce pomůcky potřebné k vyplnění existujících mezer v díle, a také rodina de Geerů snad nechtěla převzít odpovědnost za chiliastické názory v díle obsažené (chiliasmus). Roku 1702 vydal v Halle jen Panegersii s předmluvou Johannes Franciscus Buddeus, ale potom dílo upadlo v zapomenutí a teprve v r. 1935 objevil celý spis v archívu hallského sirotčince ukrajinský profesor a komeniolog Dmytro Čyževśkij. Z díla byly poté uveřejňovány jen ukázky v českém překladu. Úplný latinský text vydala v r. 1966 Československá akademie věd v Praze. Kompletní český překlad Konzultace vyšel r. 1992 ke 400. výročí narození Komenského.

Předmluva začínající oslovením Europae lumina, viri docti, pii, eminentes, salvete (Pozdrav světlům Evropy, mužům učeným, zbožným a významným) obsahuje věnování tohoto spisu nejpřednějším mužům v Evropě s žádostí o jejich podporu ve všenápravném díle – k náboženskému a mravnímu povznesení světa. Autor mluví o Konzultaci jako o novém podniku s nejvyšším cílem, který sice přesahuje lidské síly, ale kterého je nutné se odvážit z lásky k lidstvu. Chce to provést dílem o sedmi částech.

Potom podává rozvrh celého spisu a podrobně rozvádí, jak chce cíle dosáhnout. Žádá vzdělance o nestranné posouzení díla a obrací se také na duchovní a vládce, aby pomohli k uskutečnění cíle, o jehož obecné prospěšnosti je pevně přesvědčen.

 

Dílo se skládá ze sedmi knih:

 

1. Panegersia (Kniha o všeobecném probouzení) má probouzet k nápravě. Ukazuje porušení, které se vloudilo do lidských věcí a dokazuje možnost slíbené obnovy. K tomu je ovšem třeba nových cest, tj. cesty jednoty, prostoty a dobrovolnosti. Mnohé části knihy jsou psány velmi účinně.

2. Panaugia (Cesta všeobecného osvícení). V ní provádí Komenský synkritickou metodou srovnání mezi osvětou a světlem a vyvozuje, jakou cestou se má osvětné dílo ubírat. Kniha není tak účinná jako Panegersia. Motiv světla se vyskytuje u Komenského i jinde, např. ve Via lucis (Cestě světla).

3. Pansophia (Všeobecná moudrost) je zpracování vědění v užším smyslu, tj. části naukové. Podává se tu pansofický světový názor, který je zpracováván v podobě jednotlivých světů: První z nich je mundus possibilis (svět možný) obsahující metafyziku, totiž základní pojmy a způsob, jak se mezi sebou spojují. Druhý svět je mundus idealis seu archetypus (svět ideový čili pravzor). Jedná o věčné mysli a jejích představách, které jsou vzorem ostatním světům. Třetí je mundus intellectualis, angelicus (svět duchový, andělský) – andělé jsou mezistupněm mezi Bohem a člověkem. Čtvrtý je mundus materialis (svět hmotný) – člověk a svět, který jej obklopuje. Pátý je mundus artificialis, tj. svět lidské dovednosti, kterým člověk ovládá přírodu. Šestý mundus moralis – etika a kulturní činnost lidstva. Sedmý je mundus spiritualis – poměr člověka k Bohu. Osmý je mundus aeternus (svět věčný). Tato kniha podává nejpodrobnější nákres pansofického systému.

4. Pampaedia (Všeobecné zušlechťování myslí) je poslední, nejrozsáhlejší pedagogika Komenského.

Potvrzuje sice plán vzdělání, podaný ve čtyřech stupních na konci Velké didaktiky (Didactica magna), ale rozšiřuje jej o další stupně, takže učení nekončí čtyřiadvacátým rokem, ale smrtí. Vedle toho je podán předstupeň, takže celý rozsah organizace školství se jeví takto:

1. škola zrození, tj. poučení rodičům, jak pečovat o děti před narozením, o zdárný vývoj plodu;

2. škola mateřská – zde je připojen návrh mateřské školy do 6 let v dnešním slova smyslu;

3. škola dětská (léta 7 – 12);

4. škola chlapecká (13 – 18);

5. škola mladosti, akademie (19 – 24);

6. škola mužnosti čili životní praxe;

7. škola stáří;

8. škola smrti.

Kniha se nevyrovná účinnosti Didaktiky, přesto je to cenný přírůstek, ale až pro čtenáře seznámené s Didaktikou.

 

 

5. Panglottia (Všeobecné zušlechťování jazyků) pojednává o pěstování jazyků vůbec a o potřebě nového, umělého univerzálního jazyka. Pro tento jazyk stanoví Komenský všeobecné požadavky: přesnost, jasnost, pravidelnost (bez výjimek), úspornost (má mít jen jednu deklinaci a konjugaci) a vševědnost. Konkrétní ukázky se tu podávají na latině, tj. na latinských prvcích se ukazuje, jak by se s prvky zacházelo a jak by se volily prvky nové. Je prý zbytečné uplatňovat při časování různé koncovky pro jednotlivé osoby a časy. Při skloňování stačí pět pádů, přičemž vokativ je zastoupen nominativem. Tu se už Komenský neřídí latinou, ale dává příklad, jak by nový jazyk mohl znít. V umělém pansofickém jazyce by nebylo nahodilých slov, ale každá, i nejmenší částka řeči by byla nositelkou významu. Umělý jazyk by přispěl k jednotě světa a k trvalému míru.

6. Panorthosia (Všeobecné obnovování) dokazuje, že se již blíží obecná náprava věcí. Prvním krokem k tomu musí být zapomenutí minulosti, na všechny stížnosti z ní. Druhým krokem bude vzájemné smíření, třetím bude spolupráce. Je třeba vybudovat novou filozofii, uvádějící lidskou mysl v dokonalý stav; novou politiku, uvádějící lidskou společnost v dokonalý stav; nové očištěné náboženství, uvádějící lidská srdce v dokonalý stav. To se upevní zřízením tří světových sborů: vzdělanci utvoří sbor světla, který bude mít na starosti šíření světla osvětou; politikové založí světový mírový soud, který bude pečovat o spravedlnost; a teologové si vybudují světovou ekumenickou konzistoř, která povede církve k součinnosti a lidi k Bohu. Reformací musí každý začít u sebe, potom se přejde na nápravu rodin, škol, církví a států.

7. Pannuthesia (Všeobecné povzbuzování), tj. povzbuzení všech, totiž vzdělanců, mocných lidí tohoto světa, duchovních, křesťanů, bohatýrských duší a vůbec lidí, zvláště Evropanů, zejména pak severských království a světového koncilu, aby vystoupili proti sofistům, rouhačům a tyranům a k provádění tak žádaných a žádoucích věcí. Panorthosia je nejzajímavější vzhledem k dalekosáhlým plánům, které Komenský navrhuje. Nejpěknější je kniha poslední, Pannuthesia, vřelostí domluv; zjednává Komenskému v mezinárodním světě zvučné jméno významného pacifisty.

Obecná porada se vyrovná velkým utopiím a filozofickým koncepcím Francise Bacona a Tommasa Campanelly. Brzdou však je Komenskému neustálý zřetel k Bibli a snaha utřídit všechno podle předem pojatého schématu.

 


Poučení o díle:

Vybrané spisy J. A. Komenského, sv. IV. Praha 1966, s. 5-57

Dějiny české literatury I. Praha 1959, s. 445-446

J. V. Novák – J. Hendrich, Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha 1932, s. 609-617, 667-670

J. A. Komenský, Obecná porada o nápravě věcí lidských I. Praha 1992, Předmluva a Ediční poznámka, s. 9-47

Jan Kumpera, Jan Amos Komenský, poutník na rozhraní věků. Praha – Ostrava 1992, s. 223-228

 



kontakt:

Muzeum Jana Amose Komenského

Přemysla Otakara II. 37
688 12 UHERSKÝ BROD
Česká republika, EUROPE
tel.: +420 572 63 22 88-9

www.mjakub.cz
muzeum@mjakub.cz