MENU •CZEN
Jan Amos KOMENSKÝ - život, dílo, odkaz

Uherský Brod

též Hunno Brodense

 

Česká republika. Město na řece Olšavě.

 

 

 

Původní osada při brodu na řece Olšavě je doložena k roku 1131. Výhodná geografická poloha (průsečík obchodních a vojenských cest sever – jih a východ – západ) přinášela městu prospěch (jako strážní město při hranicích s Uhrami poutalo pozornost českých panovníků, jako křižovatka obchodních cest prožívalo čilý obchod se zbožím a řemesly, získávalo i kulturní informace) i zkázu (zakoušelo počáteční vlny vojenských ataků českých zemí od východu). V roce 1272 dostalo město právo hlubčické a stalo se městem královským, což posilovalo jeho hospodářský i politický význam. V husitských válkách bylo zničeno, prožilo období nového rozkvětu v 16. století, již jako majetek rodu Kunoviců (od roku 1506 ztrácí Uherský Brod postavení města královského a stává se městem poddanským), od roku 1611 pak rodu Kouniců. Ještě na začátku 17. století se čile rozvíjel obchod, řemesla i kultura: ve městě existovalo několik škol, jména některých učitelů a žáků se stala součástí českých kulturních dějin (teolog Pavel Přáza-Pressius, spoluautor České konfese, dramatik Pavel Kyrmezer – známý také svými spory s Jednotou bratrskou, Václav Mitmánek, Jiří Izrael, J. A. Komenský, Vavřinec Benedikt Nudožerský).

V době třicetileté války bylo město takřka úplně zničeno jednak vojenskými útoky a s nimi souvisejícími požáry, jednak následnými epidemiemi. Z kroniky Václava Letochy víme, že kupříkladu válečnou kořist Švédů z Uherského Brodu odváželo 30 vozů, že z 333 měšťanských domů zůstalo 158 domů pustých. Konec 17. století přinesl ještě několik zhoubných požárů (1667, 1669). Pozvolný obrat k lepšímu se datuje od roku 1686, kdy se městská rada dohodla na vyrovnání majetku a dluhů s Dominikem Ondřejem z Kounic.

 

 

 

 

Organizace hospodářství města je spojena se jménem a prací městského primátora Pavla Hájka a syndika a kronikáře Václava Letochy. Město ožívalo především obilními a dobytčími trhy, řemesly a obchodem, na němž se více účastnili členové židovské obce, dříve vykázaní na předměstí. Dávného politického a správního významu však už město nedosáhlo. Mezi léty 1850 – 1960 byl Uherský Brod okresním městem a rozvíjela se zde především průmyslová výroba.

 

Uherský Brod se uvádí jako jedno z možných rodišť Komenského (vedle Nivnice a Komně).

Povědomí jména J. A. Komenského aktivizovaly oslavy 300. výročí narození v roce 1892, jako ostatně na mnoha dalších místech českých zemí, iniciovaných především učitelskými jednotami. V Uherském Brodě byl v této souvislosti odhalen pomník Komenského (autora Jana Becka před nynější 1. základní školou, nyní v Nivnici). Když došlo v letech 1898 – 1899 k ustavení Krajinského musea a Musejní společnosti, stala se osobnost a dílo Komenského jedním z mnoha zájmů místních vlastenců a vzdělanců, kolem muzea a Společnosti sdružených.

 

 

 

 

Jejich sběratelská a osvětová práce usnadnila začátky profesionálního muzea po 2. světové válce. Od roku 1956 je muzeum (od roku 1945 s názvem Muzeum J. A. Komenského) pověřeno dokumentací života a díla, což činí v několika sběrných programech: knihy, drobné tisky a umělecká díla inspirovaná dílem a osobností Komenského. Od roku 1971 je uherskobrodské muzeum místem pravidelných setkání komeniologů (historiků, pedagogů, filozofů, literárních vědců aj., zkrátka vědních oborů, jichž se dílo Komenského dotýká). Uherskobrodská kolokvia (rozhovory) se stala diskusním fórem českých a zahraničních badatelů v době, kdy osobní kontakty – tak potřebné – byly nemožné nebo obtížné. Podobný komunikační prostředek je časopis Studia Comeniana et historica, který spojuje komeniology téměř v celém světě. Obě akce inicioval významný současný komeniolog-filozof Pavel Floss. Zakladatelé muzea – J. V. Hauerland, Jan Kučera, Ferdinand Prager, František Rajchl, Augustin Hladký, Vilibald Růžička, Jan Zeman – se soustřeďovali na bádání historická, aby vůbec připomněli jméno velkého myslitele, jejich následovníci a pokračovatelé mohou spolupracovat s badateli a sběrateli v daleko širším měřítku. Kromě sbírek komeniologických (knihy – staré tisky, nová literatura, výtvarná, hudební a filmová díla, dokumentace – neknižní tisky, rukopisy, fotografie, dnes již v počtu cca 60 000 jednotek) spravuje sbírky historické a etnografické. Muzejní knihovna J. Kučery obsahuje přes 30 000 svazků odborné literatury, především historické. Vznikla převážně z darů uherskobrodských občanů.

 

 



kontakt:

Muzeum Jana Amose Komenského

Přemysla Otakara II. 37
688 12 UHERSKÝ BROD
Česká republika, EUROPE
tel.: +420 572 63 22 88-9

www.mjakub.cz
muzeum@mjakub.cz